← Zobrazit zdroj: rozhovor pro TV Nova (Snídaně s Novou)
Snídaně s Novou: Ondřej Doležal o energetické krizi, komunitní energetice a energošmejdech
Vysíláno 12. 3. 2024 na TV Nova. Přepis vznikl z automatických titulků videa a je jazykově upravený – vynechali jsme jen výplňová slova a opakování.
Moderátor: A teď už jsme si pozvali odborníka na energie. Nesouvisí to s ranní únavou – souvisí to s energií, která nám svítí, se kterou topíme a tak dále. Je s námi Ondřej Doležal, předseda Unie odběratelů. Krásné ráno.
Ondřej Doležal: Dobré ráno.
Moderátor: Ondřeji, vy se energiím věnujete přes deset let. To je dlouhá doba. Kdybychom si ale měli shrnout aspoň poslední dva roky – čím jsme si z energetického hlediska prošli?
Ondřej Doležal: Prošli jsme si poměrně zajímavým vystřízlivěním z toho, jak energetický trh od roku 2013 do roku 2021 reálně vypadal a jak měli dodavatelé de facto neomezené možnosti svého působení. Následně jsme viděli jakousi neschopnost, nebo spíš nemožnost ten trh pořádně regulovat, což jsme pocítili všichni na svých peněženkách.
Moderátor: Válkou na Ukrajině se ale úplně změnil přístup celé Evropy, a možná i velké části dalšího světa, k tomu, jak získávat energii a od jakých dodavatelů. Projevilo se to na cenách, a to velmi. Teď se cenová hladina stabilizovala. Co můžeme očekávat dál?
Ondřej Doležal: Teď jsou ceny trošičku nižší. Česká republika se ale v roce 2026 má stát z vývozce elektřiny jejím dovozcem – a viděli jsme, kolik elektřina stála, když jsme jí 20 % vyváželi. Takže budoucnost s koncem uhlí, tak jak je naplánovaný, nebo vlastně není, není příliš zářná.
Moderátor: Naučila nás ta energetická krize něco? Zacházíme teď s energiemi lépe?
Ondřej Doležal: Naučila nás pravděpodobně spoléhat se na sebe. Vidíme počet nově instalovaných fotovoltaik a snahu lidí šetřit po své vlastní ose, ať už různými způsoby.
Moderátor: Můžeme divákům říct nějaké tipy, jak mít co nejnižší náklady na elektřinu a na energie jako takové?
Ondřej Doležal: Komunitní energetika měla být nástroj, jak snížit dopady extrémně vysokých cen pro zákazníky, ale moc se to nevyvedlo – ten Lex OZE II. Takže šetřit, vymýšlet úsporná opatření a snažit se zajistit si na trhu nějakou levnou elektřinu.
Moderátor: A co přesně tedy ta komunitní energetika měla být?
Ondřej Doležal: Jde o to, že Evropská unie – tak, jak to vychází ze směrnice RED II, konkrétně z bodu 71 – uvádí, že specifické charakteristiky těch společenství, co se týče projektů, majetkové struktury a tak dále, mohou bránit tomu, aby byla konkurenceschopná vůči velkým energetickým společnostem. Záměr byl, aby sdílení elektřiny probíhalo na základě místních kritérií, která budou objektivní, transparentní a nediskriminační. Česká úprava nám ale dává limit 1 000 odběrných míst a tři obce s rozšířenou působností, ve společenstvích nemůžou být střední a velké firmy, nesmí docházet k rozdělování zisku vyššímu než 33 % a nikdo nesmí mít víc než 10 % hlasovacích práv. To znamená, že to, jak to k nám šlo z Evropské unie, a to, co se dostalo do českého práva, úplně nesedí. A aby sdílení elektřiny nebylo jednoduché, elektřinu ze zdrojů do 50 kW smějí ta společenství dodávat pouze dodavateli energií. Takže tak, jak vidíme sdílení elektřiny například v Rakousku, tomu český model moc neodpovídá.
Moderátor: Vyplatí se i dnes nad něčím takovým uvažovat? Že bych se domluvil se sousedy, uděláme skupinu a něco takového zafinancujeme?
Ondřej Doležal: To v zásadě nejde. Pokud nebudete mít licenci na výrobu – jak jsem říkal – a investovali byste třeba do fotovoltaiky, budete stejně oprávněni dodávat jen obchodníkovi s elektřinou. My jako Unie odběratelů jsme vstoupili do projektu EnVys, kde Unie odběratelů slučuje energetický potenciál obcí napříč Českou republikou – někde je možné postavit velkou fotovoltaiku, jinde větrnou elektrárnu a tak dále. Museli jsme ale vymyslet koncept, který stojí v jakési nadstavbě energetického zákona, protože jsou v něm ta omezení, o kterých jsem mluvil. V takovém případě to financuje obec, nebo lidé, kteří si řeknou: takhle bychom to chtěli, z toho bychom rádi čerpali energii. Financují to obce, lidé, firmy a tak dále. Takže v našem projektu to není nijak omezené třeba pro střední a velké firmy.
Moderátor: Velké téma energetiky v Česku je i jádro. Jak to vidíte vy?
Ondřej Doležal: Dvacet let se nic nestalo. Před dvěma lety byl odvolán člověk, který to měl na starosti, a dnes se o jádru opět mluví – podobně jako se mluvilo o protišmejdské novele, která taky nebyla nic moc, a následně o komunitní energetice, která taky není nic moc. Co se týče hlasů z energetického trhu: dřív než za deset let to nikdo nevidí a spousta lidí je dnes opravdu skeptických.
Moderátor: Každého vždycky zajímá cena. Vy tady máte grafy – jak by to vypadalo cenově?
Ondřej Doležal: Můžeme se na to podívat. Tohle jsou výrobní náklady na elektřinu, tak jak je známe, a vidíme, že vyrábět elektřinu není příliš drahé. To, co elektřinu zdražuje, je pomyslný závěrkový zdroj – cena se odvíjí od nejdražšího zdroje. Tady vidíme cenový strop, to je těch 5 000 Kč. A když to ještě ukážu takhle: tady jsou odhady ČEPS, tedy České elektrizační přenosové soustavy, podle kterých bude elektřina stát kolem 8 000, což je z mého pohledu ještě velmi optimistický odhad. Vidíme tedy nůžky mezi výrobními a prodejními cenami u zákazníků. A to je důvod, proč se účastnit nějaké komunitní energetiky – která ale úplně nevyšla.
Moderátor: Teď nevím, co si z toho vzít. Říkáte, že komunitní energetika byl možný směr, ale úplně to nevyšlo. Jaké jsou tedy další směry, jak se to bude do budoucna řešit?
Ondřej Doležal: Komunitní energetika ještě není ve stavu, že by se nad ní dalo mávnout rukou. Jsou možnosti, jak zákon upravit, aby fungoval lépe. Zákony se u nás ale vždycky tvoří nějakou dobu. Lex OZE II, který měl komunitní energetiku řešit, je dnes, na jaře 2024, ve stavu, v jakém je. A řekněme, že směrnice Evropské unie měla být implementovaná už v červnu 2021 – takže máme nejen tři roky zpoždění, ale ani realizace se moc nepovedla.
Moderátor: Slyšíme, že ceny energií klesají. Kdybychom si teď sjednávali nového dodavatele, co byste divákům poradil? Na co si dát pozor a jak si vyjednat dobrou, nízkou cenu?
Ondřej Doležal: Viděli jsme to už v roce 2021: dodavatel s vámi uzavře nějakou fixaci a cenu máte v ceníku, který je přílohou smlouvy. My jsme sice do zákona prosazovali, že pokud vám dodavatel prokazatelně a adresně 30 dnů předem neoznámí zvýšení ceny, zvýšení neplatí – ale 30 dnů moc není. Takže pokud cena není uvedená přímo ve smlouvě, dodavatel ji zkrátka může měnit.
Moderátor: Zmínil jste i pojem energošmejdi. Na co si dávat pozor, abychom někomu nenaletěli?
Ondřej Doležal: Dnes je to už poměrně v pořádku. Když cokoliv uzavřete po telefonu nebo podobnou formou prodeje – a to jsou přesně věci, které jsme do zákona dávali v týmu s Evou Decroix a panem Vystrčilem – můžete od takové smlouvy bezplatně odstoupit do 15 dnů od zahájení dodávky, ať už jde o smlouvu se zprostředkovatelem, nebo s dodavatelem. Takže tohle v podstatě zmizelo.
Moderátor: Říká předseda Unie odběratelů Ondřej Doležal. Moc vám děkujeme za návštěvu.
Ondřej Doležal: Díky.
Video rozhovoru na YouTube →